Varuji každou osobu mladší 18 let, že obsah na těchto stránkách a odkazy na jiné weby se týkají pohoršujícího materiálu týkajícího se především sexuální tématiky homosexuálních párů.
Věková hranice je tu od 18 + a neberu žádnou odpovědnost pokud mladší jedinci utrpí jakoukoliv újmu na zdraví.
Mé stránky jsou mím vlastnictvím a váže se na ně autorské právo.
Kontakt na mě je : Ctenar0@seznam.cz
Tyto stránky především slouží mě, děkuji všem kteří stvořily svět bez kterého já bych nepřežila mnoho dní.

Jednou to začalo a nikdy to neskončí.

Yo život si nevybereš

7. února 2010 v 19:45 | sisi |  Jednorázovky
Již z mích starých stránek,musím připomenout že některým se to zdálo místy i vtipné, nu což budu ráda když si to přečtete znovu neboť se hodlám dopouštět dalšího dílu, proto chi od vás vědět zda to má cenu?



Já už to nevydržím, copak mi to musí pořád dělat? Bože, je tak úžasnej a ta košile, je tak sexy! Já se snad zblázním, né, já už blázen sem. Copak se nemůže převlíkat směrem k někomu jinýmu, bože, ta hruď!
"Ííííííííííííííí!"
"Co je, Yo?" otočil se na mě spolužák.
"Ale nic, jen jsem si na něco vzpomněl."
"Hele, pudem neska kalit? Říkala, že by s náma šla i moje sestra, jede po tobě, kámo."
"Promiň, ale nemůžu, mám neska trénink a navíc moje ségra si neska domů dovede toho svýho."
"Počkej, dyť si říkal, že je volná." Zakroutil nechápavě hlavou Deny.
"Já si to myslel taky, jenže ona včera řekla, že k nám přijde na návštěvu její přítel, takže ho asi má."
"Oj, a mě se tak líbila."
"Stejně bys jí nedostal."
"Vsadil by ses?"
"O cokoliv."
"Tak jo, když s ní budu chodit...."
"No?" Zvedl jsem obočí.
"Přemýšlím, něco si zatím vymysli ty, Yo." Chvíle ticha. "Dáš pusu vašemu kapitánovi," řekl potichu a stručně Deny.
"Co-cože?!" Zakuckal jsem se vlastními slinami a při pohledu na něj jsem ještě zčervenal. "To neudělám ani kdybys ty slíbil, že se vyspíš s Katou. Ale, ale, ty se nám tu červenáš, Deny, hm, čím pak to asi bude?"
"Tím, že by to byl trapas a navíc moje prdel by to nepřežila, všechny holky na škole si povídaj, že ho má nejvetšího z kluků z céčka."
"Holky toho nakecaj!"
"No, fajn, a bereš tu sázku?"
"Ty by ses sním fakt vyspal?" Zeptal jsem se Denyho podezřívavě.
"Nemám se čeho bát, já tvou ségru totiž dostanu, sem přece frajer, ne?"
"Jo, ale v jejím případě tohle nestačí!"
"Uvidíme!"
"Však uvidíš!" Otočil jsem se znova na Ondru a pak jsem s rudými tvářemi odešel. Přišel jsem na trénink a pak jsem zamířil do šaten, spousta kluků už tam byla ale já byl rychlejší než oni a za chvíli jsem už byl na hřišti a připravoval pomůcky, co trenér nakázal. Na začátek jsme si zaběhali několik koleček a neska trenér udělal změnu a trénovali jsme hlavně taktický přihrávky ve dvojicích, samozřejmě, že jsem byl s Ondrou. Celkem se i se mnou bavil. A pak jsme si nakonec zahráli fotbálek. Po dvou hodinách trénink skončil a kluci začali uklízet, já mohl už jít, protože jsem připravoval, to byla výhoda, toho kdo přišel první na hřiště. Vlez sem do sprch a dosprchoval jsem se zrovna když začaly chodit ostatní. Ve dveřích jsem pak narazil do Katoua a jemu málem spadnul ručník.
"Promiň," vyhrkl jsem a zmizel. V šatně jsem se převlíkal co nejdýl by to trvalo, abych nemusel domů, a pak, když jsem se chystal odejít, chytl mě trenér za rameno a řekl mi, že příští týden budou 4 tréninky, ne 3.
"Skvěle," řekl jsem ironicky a šel domů, na štěstí tu ironii nepoznal, na rozdíl od ostatních kluků, kteří se začali celkem usmívat. Po cestě jsem přemýšlel s kým by mohla moje sestra chodit. A pak jsem si odemkl a sundal boty.
"Ahoj, rodino," zvolal jsem do domu a hned ke mně přiběhla sestra a táhla mě do obývajícího pokoje.
"Neudělej mi ostudu, bráško," řekla, ještě než otevřela prosklené dveře.
"Týýýýýýýýý!" vypískl jsem a koukal na Denyho jako na svatý obrázek.
"Ahoj, Yo," řekl s dábelským úsměvem.
"Ty..." nedořekl jsem, protože jsem sebou sekl na podlahu.

"Máš štěstí, kámo, žes spadl na lino a ne na dlaždičky." Okamžitě jsem vstal a trochu sem se zapotácel.
"Neblbni, brácha!" přilítla ségra a spolu s Denym mě podepřela.
"Můžu si s ním promluvit o samotě?" Podíval jsem se na ní.
"Jo, jen nic nevyveď," varovala mě šeptem. Okamžitě jsem zatáhl toho vejlupka za ucho na druhou stranu pokoje.
"Ty vole, děláš si ze mě prdel? Tys to na mě už od začátku ušil?"
"Né, proč bych měl?"
"Tak mi laskavě vysvětli, jak je možný, že si tě sem přivedla?"
"Je to jednoduchý," odpověděl mi a začkeřil se na mě. "No, prostě jsem zrovna šel parkem a uviděl jsem jí jak brečí, schoulená na lavičce, když jsem se jí zeptal, co se stalo, tak mi řekla, že když šla k němu domů, uviděla, jak si to tam rozdává s jinou."
"Hajzl, zabiju ho!"
"Klídek, chceš snad vědět jak to bylo dál, ne?"
"Jo."
"No, utišil jsem jí a pak jsme šli na zmrzku a koupil jsem jí i kytici. A pak jsme se procházeli a povídali jsme si. A pak..."
"Si na ní zatlačil, jestli s tebou nechce chodit, co?"
"Né, to ona se mě zeptala."
"Vážně?" Bylo mi to docela divný na mojí sestru, ale když to říkal Deny, no tak sem tomu docela věřil, a ona se k němu chovala taky moc hezky. "A hele, kde sou naši?"
"No, povídali jsme si a pak šli do divadla, čekalo se jen na tebe."
"Smraďochu."
"Promiň, Yo, ale já nechci mít prdel celou bolavou. A navíc ty mu máš dát jen pusu, a sám od sebe - při flašce nebo jiný hře to neplatí!"
"To není fér!" vypísk sem.
"Ale je, zítra po škole v šatně to provedeš, nějak ho zdržím a ty mu dáš tu pusu, čím dřív, tím líp, a já pak už nebudu mít tolik času, takže dojednáno," domluvil, a rychle došel za sestrou do kuchyně. Kdybych jen tušil, jakej na mě podvod ušil, zabil bych ho ten večer dřív, než odešel domů.
No, každopádně se přede mnou ocumlávali a já neměl ani náladu se sestry na něco ptát, byla to moje chyba taky.
Přes noc jsem se nevyspal, trápily mě noční můry z toho co mi provede, až mu tu pusu dám. Ráno jsem se vzbudil rozlámaný a unavený. Kvůli každodenní rutině jsem se oblík a došel si vyčistit zuby. Pak jsem vzal bágl a šel jsem. Jen, co jsem ráno uviděl Denyho, myslel jsem, že ho zabiju, nebo aspoň zadupu do země. Na Ondru jsem se ani nemohl podívat, jak jsem se styděl z toho, co musím udělat. Byl jsem slepý a hluchý ke svému okolí a to byla další chyba. Než jsem se nadál, zazvonilo a mě polilo horko, co nejvíc jsem se zdržoval, dokonce jsem pomohl učitelce s věcmi do kabinetu, abych se nemusel jít přezout. Klidně bych se s ní vyspal, zas tak špatně nevypadala, dokonce některejm klukům od nás připadala dost sexy, ale ona jaksi zájem nejevila a já se jí nedivil, když byla vyšší než já o několik jisto-jistých centimetrů. Jenže já pak už jít musel a když jsem tam došel, vážně tam byl, a poslední. Pomalu jsem došel ke skřínce a protože on jí měl hned naproti tý mý, zkusil jsem navázat konverzaci pozdravem.
Odpověděl mi: "Ahoj."
"Co se ti stalo, že si tu tak pozdě?"
"Ale, po hodině si mě odchytl učitel, že něco potřebuje, a když sem šel po chodbě, tak na mě ještě něco vylil ňákej kretén, myslel jsem, že ho zabiju, ale on se nějak rychle vypařil, asi věděl proč," pronesl sarkasticky. "A co ty, že si tu tak pozdě?"zeptal se mě celkem se zájmem a otočil se na mě. Byl celkem blízko a já využil situaci a přiblížil jsem se, neviděl jsem Denyho přitisknutýho ke skřínce, jak mě celou dobu pozoruje.
Přitiskl jsem se a než mě stačil odstrčit, políbil jsem ho. Už v životě nic takovýho neudělám, protože jsem dostal pořádnou pěstí.
"Ty buzerante jeden zasranej!" řval a začal mě mlátit o sto šest. Neviděl jsem, jak Deny stojí zkoprněle a nereaguje na moje přiskučený volání o pomoc. Myslel jsem si, že mě zabije a opravdu by to udělal, kdyby ho někdo ze mě neshodil.
"Co to děláš, Ondráši, chceš ho snad zabít?"
"Jo!" zařval na dotyčného a já si až teď všimnul Katoua, jak stojí a zabraňuje mu, aby se ke mě přiblížil.
"A co ti, kurva, udělal, že tě tak vytočil?"
"Políbil mě!"
"To si ze mě děláš prdel, ne? Ty bys ho zabil za to, že ti dal pusu?"
"Jo!"
"Nejseš ty magor?!"
"Možná, ale rozhodně nejsem buzerant!" Plesk.
"Ty se ho snad ještě zastáváš, Katou?"
"To si piš, že se ho zastávám! Abys věděl, tak to udělal kvůli debilní sázce, támhle za skřínkou sedí jeho pošahanej kámoš a klepe se strachy."
"Tys to viděl?" zúžily se mu oči.
"Ne, šel jsem zrovna okolo, když sem ho viděl sedět na zemi, zavolal jsem na něj, jenže byl v šoku a pořád se na něco koukal, tak sem nakouk do uličky a málem sem se zděsil. Vypadni odsud! Nevěděl jsem, že si takovej rasista a debil! Laskavě mlč a vypadni nebo se ti něco stane!" řekl a pak přišel ke mně. Zvedl mě na ruce a já jen sykal bolestí. "To bude v pořádku, vezmu tě domů." Ještě jsme šli směrem k Danymu a on, jak mě uviděl, se mi začal omlouvat, jenže Katou ho zastavil.
"Přište si laskavě všechno promysli, nebejt mě, mohl být mrtvý!" řekl tvrdě a pak ho obešel. Pořád jsem sledoval jeho obličej a když se na mě podíval, řekl jsem jen děkuji a usnul jsem.

"To je bezva a jak teď mám vědět kde bydlíš?"
"Di táhle tou ulicí a až uvidíš jedinej bílej dům, kterej má na omítce nakreslenýho psa, tak tam budeš. Klíče má v tašce."
"Díky." Řekl jsem za odcházející troskou, býval bych mu něco řekl, ale to co udělal se nedá jen tak odpustit.

"Auu."
"Už jsi vzhůru, no, konečně. Máš jen modřiny na rukou a malou bouli na hlavě."
"Proč jsi se mě zastal?"
"To sem tě tam měl nechat zemřít? Ty to možná nevíš, ale Ondra je pěkně nebezpečnej, je hrozně výbušnej a jak teď už víš, vytočí ho jakákoliv blbost, proto se moc s ostatníma nebaví, bojí se, aby někomu z blbosti neublížil."
"Nějak toho o něm víš. Ssssssss."
"Hm, bavíme se spolu."
"Aha," řekl jsem a stále jsem na něj zíral, nikdy jsem si nevšiml těch laskavých očí, nebo že by byly takové jenom teď, možné to bylo. Vlastně jsem si nikdy neprohlížel Katoua jako takového, on fotbal nehrál, on měl svůj florbal a oblíbený byl taky, ale pro mě byl vždycky jen Ondra, teď ho nesnáším. Takže to zase pravá láska nebyla.
"A je pravda, že si Ondráše políbil jen kvůli tý sázce?" Byl jsem rudej až na prdeli a tak si podle mě domyslel. "Aha." Řekl jen a odvrátil se pohledem pryč. "Tak já teda půjdu."
"Nepoví to nikde?"
"O to se postarám já."
"Proč si na mě tak hodný? Nechápu to, že bys to dělal jen tak? Nechceš za to něco?" zeptal jsem se a vstal jsem.
"No, vlastně bych něco chtěl, ale pokud Ondráše miluješ, tak to stejně nemá smysl."
"Ale já ho už nemiluju!" zvýšil jsem hlas, jen aby neodešel, cítil jsem se s ním v bezpečí.
"Vážně ne?"
"Ne," řekl jsem.
"Tak já si to teda někdy jindy vyberu, jo?"
"Nechceš tu se mnou zůstat? Nechci tu být sám." Ale jen, co sem to dořekl otevřely se dveře a v nich moje sestra.
"Ahoj, Yo, něco jsem ti koupila." Ale jen co mě uviděla, zděsila se.
"To vypadám tak špatně?" zeptal jsem se jí se smíchem.
"Proboha, co se stalo? Kdo ti to udělal?" A pak padl její zrak na Katoua a já normálně viděl, jak už de pro kuchynský nůž.
"Klid, klid, on mi nic neudělal, pomohl mi."
"A kdo ti to teda udělal? Okamžitě vysyp jeho méno a já ho zabiju! Ubližovat mýmu malýmu bráškovy!"
"To, že si o několik centimetrů vyšší, neznamená, že si i starší, a já nejsem tvůj malej bráška, sem starší než ty!"
"No jo no, nečerti se." Ale to už měla v merchu Katoua a začala se o něj nějak podivně zajímat a přeměřovat si ho. No to určitě, řekl jsem si a přešel jsem blíž k němu.
"Nechodíš náhodou s někým?"
"Já? Ne, proč?" A pak jí zaskočila slina, úplně sem to viděl!
"Ty mrcho jedna! Já vás oba zabiju!!!!!!" zařval jsem a než mě Katou chytil už jsem jí naháněl okolo kuchyňskýho stolu. "Tohle je tvoje chyba! Protože já tu sázku vlastně ani neprohrál! To Deny jí projel!"
"Jenže my sme se spolu domluvili, že když mu pomůžu vyhrát, tak mi dohodne rande s Erikem! Já netušila, bráško, že se to tak vymkne, promiň, ale on ani za nic nechtěl dát svůj zadek tomu Katouovi nebo jak se ten kluk menoval." A já už slyšel jen mohutný bouchnutí dveří, div se nerozpadly. Ona na mě jen nechápavě koukala a divila se proč odešel!
"Ty krávo jedna zasraná, to byl Katou!"
"A doprdele!"
"Přesně tam si zalez a už nevylejzej!"
"Promiň, já nechtěla!"
"Di do píči, děvko!"
"Do píči se nevlezu!"
"Ale do cizí můžeš!" zařval jsem z plných plic od sebe z pokoje a začal jsem brečet. Tohle jsem vážně nechtěl, on byl ke mně tak hodný a ona to teď všechno posrala! Nejen že mě podvedla, ale teď se se mnou Katou už nebude bavit.
"Ale co, nebavil se se mnou ani předtím. To přežiju! Horší to bude jak se teď mám chovat k Denymu, dělat, jako by se nic nestalo teda nehodlám a do školy půjdu až pozítří, nemusí každej vidět jak vypadám!"

Probudil jsme se až pozdě odpoledne a když sem sešel do kuchyně, uviděl jsem na stole lísteček.
"Na pár dní teď budu bydlet u Kerstlin, domů přijdu až v neděli. Na sporáku máš oběd a v kastlíku máš peníze. Moc se ti za to všechno omlouvám, takhle jsem to opravdu nechtěla a neboj, s Denym si to ještě vyřídím, nedodržel slib. Měj se hezky a prosím, skus mi odpustit.
P. S.: Do školy jsem volala, máš tenhle týden volno."

"Aspoň něco si zařídila a už jsem ti odpustil, nemůžu se přece přestat bavit se sestrou, moc si toho neudělala. Ale vinu na tom máš taky," zakabonil jsem se a nazul jsem si bačkory, co sem včera nechal u gauče. Zase sem si vybavil, jak se o mě staral. "No a co, staral se o mě jednou a máma se o mě stará pořád a ségra taky!" Dal jsem nasupeně ohřát jídlo a pak jsem si i s ním sednul před telku.
Byla středa a já celej den jen proseděl u televize, ráno jsem se vzbudil v křesle a s nemístnou bolesti za krkem a stuhlostí těla, div ze mě nebyla mrtvola. Na schodech sem se málem rozkutálel po schodech dolů, ale na štěstí sem to vyšel a zalezl jsem do pelechu. Pak jsem spal a spal.
Probudil mě hlad a zima. A tak jsem vylez a oblík si jenom teplej župan, obleční už páchlo. Jídlo sem dal do mikrovlny, aby se mi na plotně nespálilo a zapnul jsem topení, pak jsem došel do koupelny a jal se pořádně vysprchovat. Sprcha byla tak skvěle osvěžující, že sem skoro na všechno zapomněl, i na hlad. Zrovna jsem si zapínal župan, když někdo zazvonil.
"Co sis zase zapomněla doma a nutně to potřebuješ?" zakřičel jsem, ale nikdo se neozval, tak jsem naštvaně šel otevřít. Ale kdo tam stál? Ondra.
"Co tu chceš?" zařval jsem a chtěl jsem brutálně třísknout dveřma, když tam strčil nohu.
"Chci ti jen něco říct, prosím."
"Tak fajn, říkej!"
"Chtěl jsem se ti omluvit a..." nedořekl a políbil mě. Šokovaně jsem otevřel oči a odstrčil jsem ho od sebe až málem spadl ze schodů. "Ale já myslel... Katou říkal..."
"To určitě, možná před tou sázkou něco bylo, ale pak jsem zjistil, že to k tobě nebylo nic, a pokud vím, tak ty nejseš buzerant zasranej, takže vodpálkuj, pokud je to všechno, co si chtěl!"
"Ne, mám ti ještě vzkázat od trenéra ať se uzdravíš, tvoje sestra po škole řekla že jsi dostal angínu."
"Ty si nic nikomu neřek?"
"Ne, Katou mi to vysvětlil..." Zase Katou, všude se to točí okolo Katoua, už se mi z toho motá hlava! A ty Katou, nejsi nikde! Smutně jsem se podíval po ulici a vůbec nevnímal, co mi říká.
"Hm, tak se měj!"
"Počkej, já ještě nedomluvil."
"No a? Nemám náladu a je mi špatně."
"Aha, tak to jo, měj se a uzdrav se brzy."
"Jasně," dodal jsem ironicky a parádně jsem třísknul dveřma, akorát mi to otevření vehnalo dovnitř chlad.
Crr.
"Sakra, neřek sem ti snad, že nemám náladu?" otevřel jsem výbušně, ale v tom mě někdo zatlačil dovnitř a počal líbat. Byl to Katou. Jeho celkem ledová ruka vklouzla ke mně pod župan a začala mi laskat bradavku. A pak jsem narazil. A on se ode mě na chvíli odtrhnul. "Co to, ksakru, děláš?!" vyjel jsem na něj.
"Vybírám si svůj dluh," odpověděl zastřeně a touha v jeho upřených očích ve mně vyvolávala podívné čaro, u srdce mé tísnilo a vzrušení ve mně narůstalo.
"Ale já nechci!" vyhrkl jsem.
"Tvé vzrušení tuhle nicotnou výmluvu popírá," řekl a vrhl se na mě a já se ocitl na stole.
"To je tou zimou."
"Ale nepovídej, já ti ukážu pravdu." A než jsem cokoliv řekl, začal mě jemně třít. Jeho rty zajaly ty mé a jeho ruka se činila, bylo to tak vášnivé, až mi srdce vynechávalo. Oždiboval můj horní ret a snažil se mě přimět ke spolupráci, ale já nějak nemohl. Ale když si mě vytáhl na klín a já to ucítil, už jsem nevěřil ani tomu, že ho má největší z céčka, on ho měl snad největší ze všech kluků.
Docela jsem se zhrozil, ale ty jeho náznaky, a když mě pak položil na postel, ani jsem nevěděl jak sem se tam ocitl.
"Chci tě už tak dlouhou dobu, tak moc, až je to nesnesitelný, pokaždé, když jen uvidím kousek tvé kůže myslím, že shořím, prosím, aspoň dnes chci, abys byl můj. Miluji tě, Yo," řekl tak krásná slova a začal mě něžně líbat, cítil jsem, jak se ovládá a viděl jsem, jak má zavřené oči a zatíná ruce v pěst, a já se přidal. Ano, chtěl jsem ho. Tohle byl ten důvod, proč jsem ho pořád vídal ve snech, proč jsem na něj myslel a taky proč jsem na něj všechno shazoval, nechtěl jsem si přiznat, že jsem se do něj zabouch. Je to jiné, než když se mi líbil Ondra. Po Katouovi toužím.
Začal jsem mu roztřeseně rozepínat košili, ale bylo to jako boj s ohněm. A on mi musel pomoci. Když jsem ji rozepnul, nadzvedl jsme se a stáhnul jsem mu jí. Už byla pryč stejně jako můj župan.
"Já se bojím," vzlykl jsem, když položil mou ruku na jeho poklopec.
"Ššš, neboj, neublížím ti, ale nesmíš mě tam moc provokovat." Ďábelsky pozvedl koutky a znovu mě políbil. "Nebo se neudržím." A já v tu chvíli ho chtěl tak moc rozžhavit, až doběla, až sem se sám divil.
"A co by se stalo, kdyby ses přestal ovládat?" Nevině jsem se mu zahleděl do očí a párkrát jsem mrkl. Pak jsem začal přejíždět po bouli a ona se začala pěkně zvětšovat.
"Udělám ti to několikrát v každý místnosti tohohle domu, a tvá dírečka bude nažhavená takovým způsobem, že ti i sebemenší dotyk vánku na zadnici bude připomínat šlehu bičem."
"Au, tak to můžeme vyzkoušet," zacukroval jsem, ale docela mi vyschlo a ten jeho pravdícný pohled. Bože, zastav mě. "Takovou kondičku určitě nemáš."
"Nezahrávej si se sirkami, nebo může vzplát nezastavitelný požár!"
"Už aby tu byl." Bože, co jsem to řek? A prosil jsem všechny andělíčky rozkoše, teda andělíčky záchrany, samozřejmě, aby zavolali všechny hasící vozy v okolí. Budu je potřebovat. Ale pak mi blýsklo - co jsem si navařil, to si taky sním. A převrátil jsem se na něho.
Jeho práce mezi naším povídáním byla hotová a já teď sledoval jeho napnutý penis, čekající na každý dotyk a pohlazení. Sledoval jsem jak se drží, jak vyčkává, jako lačnící šelma, která ví, že když ještě chvilinku vydrží, dostane přesně to, po čem nejvíc touží. A on toužil po mě, a už jen to zjištění ve mně rozdmýchalo žár, já byl chtěný, hodně mi to přidalo na nafoukanosti a já si začal hrát.
Podíval jsem se mu do očí a pak jsem se upřeně zadíval na toho krasavečka pode mnou, strčil jsem si prstík do pusy a jen tak jsem si jím přejížděl po zubech. Dráždil jsem ho a vsadil bych se, že moje prostěradlo je už i na některých místech roztrhlé, podle toho, jak ho silně držel. A pak mě najednou stáhl nad sebe a zasyčel.
"Máš tři vteřiny, pak tě klidně i znásilním."
"Ooo, tak šelmička nám vytahuje silná slůvka." Ale tehdy sem to už vážně přehnal. Přetočil mě na břicho a posadil se za mě. Rukama jsem se opíral, abych nespad a můj zadek trčel na něj.
"Říkal jsem ti, že si se mnou nemáš zahrávat." A pak se o mě otřel.
"Nechceš mi tam strkat tohlecto, že ne?" Vážně jsem se vyděsil, ale co jsem si sakra myslel, když jsem si tak hrál?
"Ale, najednou ti ta drzost nějak utla, ne? Ale jistě, že ti ho tam chci strčit a už jakou dobu, hezky se do tebe celý ponořím až po kořen a pěkně tě protáhnu. Budeš mě žadonit, abych přirážel ještě víc. Jen se neboj, ty malý provokatére." Pronesl to tak, tak......áááááá! Pocítil jsem, jak se mi něco kluzkého posouvá více hloub dovnitř.
"Co to?"
"Teprve dva prstíky zlato."
"Auuuuuuuu." Zaštípalo to trochu a cítil jsem už asi víc prstů.
"Ale, ale, jen čtyři, počkej, až tam budu celý."
"Jestli je to jen o tvojí rozkoši, to ti ho radši vyhonim." Ale pak zajel do nějaký prohlubinky a já myslel že zešílím.
"Ale neboj, tohle je taky pro tebe." Znovu o to zavadil a já cítil jak tvrdnu.
"Ještě." Prohnul jsem se proti prstům a cítil jsme jak jsou na doraz. "Ale, ale, já myslel, že se nemůžeš udržet a ty mě ještě připravuješ?" zasyčel jsem a stáhnul jsem zadek, pak prsty zmizely a když jsem ho otevřel, tak mi na konečník zatlačil, jo, byl to jeho penis.
"Ještě kousíček a máš tam špičku." Zavrtěl jsem se. "Nedělej to," zachrčel.
"Je to nepříjemný," namítl jsem a zavrtěl jsem se ještě víc. "Ááááááááááááááááááááááááááá.....ááá....och. To-to-to-to bolí, vyndej ho!" zavzlykal jsem.
"Já ti to říkal, ať se nevrtíš."
"Ale neřekl jsi důvod. Prosím, vyndej ho, to hrozně bolí. Achhhhhhhh." Přirazil.
"Ještě chceš, abych ho vyndal?" Svůdně mi zašeptal do ouška a znovu přirazil.
"Och." Znovu. "Ouch.....achhhhh."
"Mám ho vyndat?"
"Grhhhhh....ách. Ještě.....áááách." Nedokázal jsem na nic myslet, sotva jsem odpověděl. A pak, když se ve ještě víc prohnul a dotkl se toho ctěného místečka, klidně by mi mohl natrhnout zadek, jen abych to cítil znovu. "Ještě..... Áchh.....och.... Áno," sténal jsem a prohýbal jsem se do jeho rytmu. "Bože, ještě. Ouuuuuuuu. Hej, proč si ze mě..... Áááááááááááááááá."
"Pro tohle, zlatíčko." Vysunul ze mě, položil mě na záda a zasunul. "Takhle se můžu líp postarat o tebe." A jak řek, tak učinil. Začal mi ho honit a sám rychleji přirážel. Sténal jsem a užíval jsem si tu dvojnásobnou slast, netušil jsem, že by to mohlo být takové. Sice mě to někdy zaštípalo, ale byl to úžasný pocit.
"Katou..... áááách.... Katou." A než jsem domluvil, vyvrcholil jsem. Než můj orgasmus dozněl, ucítil jsem, jak Katou zrychlil pohyby a pak se ke mně co nejvíc přitiskl a s dlouhým zaržáním mě naplnil. Rukou, co mě nadzvedával a zároveň přidržoval, mě položil a vysunul. Políbil mě a lehl si vedle mě
"Bylo to neuvěřitelný, miluju tě," zašeptal mi do ucha.
"Jsem hrozně unavený." Nevěděl jsem, co bych řekl, a tak jsem se přetočil a vyslovil jsem to, co byla pravda.
"Ale ty nevíš, co jsem ti slíbil." Přitiskl se ke mně a já cítil že má zase erekci. Levou rukou mi nadzvedl nohu a prstem druhé ruky mi přejel po otvůrku. Ucítil jsem, jak ze mě něco začalo vytékat.
"Ne!"
"Ale ano." A než jsem stačil říct dost, už se mi tam znova cpal.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sisi sisi | 7. února 2010 v 20:23 | Reagovat

Já si nemůžu pomoct musím si napsat saa vlastní komentář!Bylo to neuvěřitelné, při téhle povídce jsem se nasmála, proto mi také trvalo tak dlouho než jsme ji dopsala, pokaždé když jsem se dostala k určité partii tak to prostě nešlo zastavit, ještě ted smích pukám, možná to vám nepříjde vtipný ale já se tomu musím gebit e to přeci i můj humor ne xD byla bych tím vlastně proti sobě kdybych se tomu nesmála :D

2 Aylen Aylen | 7. února 2010 v 21:28 | Reagovat

Nádherná povídka.skvěle píšeš.... :-)

3 Kuro-tan závislačka největší...xD Kuro-tan závislačka největší...xD | Web | 8. února 2010 v 20:41 | Reagovat

Nyaa narosto dokonale já jsem se taky usela smát...xD protože tohle je naprostá dokonalost::D:D já tě asi vážně nikdy nepřestanu obdivovat a ty tvoje povídky bože zachvilku na nich budu závislák a budu tstále otravovat tak jak to umím jen já MUHAHA...xDD

4 Kuro- tan... Kuro- tan... | Web | 9. února 2010 v 19:32 | Reagovat

No to teda rozhodně nee sisinko hezky budeš psát takto a hodně a ještě líp...xD protože tahle závislost je rozhodně zdravá nuhu a jestli ne pro někoho jinýho tak pro mě rozhodně ano...xD a já chci bejt závislá:D:D

5 Kuro-tan závislačka největší...xD Kuro-tan závislačka největší...xD | Web | 9. února 2010 v 21:55 | Reagovat

Jinak kdypak plánuješ sem zase něco hodit...xD:D:D absťák je sviňa MUHAHA:..XD a pročpak by jsi mlčela??:D:D

6 Gel-chan Gel-chan | Web | 10. února 2010 v 20:26 | Reagovat

SI-CHÁÁN, TY SEŠ PROSTĚ MOJE MILOVANÉ ZLATO ^^ :D.

Uáá miluju tuhle povdíku - a ty to moc dobře víš, pokud jde o pokráčko .. *slint* tak se připrav že ho napíšeš .. neboj já si k tobě klidně i přijedu [věř že toho jsem schopná xD] :D.

7 assi assi | 16. února 2010 v 1:26 | Reagovat

Už jsem chtěla jít spát, ale tohle mě dokonale probralo. Vtipné, svižné a rozhodně očekávám pokračování [:tired:]

8 Sayuri // さゆり ..........:::::SB♥ Sayuri // さゆり ..........:::::SB♥ | Web | 20. února 2010 v 22:21 | Reagovat

wooooow.. to bolo úúúžasnéééé ♥
dokonalé... tak detailne *perverzný úsmev* ^_^
toto tak rýchlo preberie keď sa človeku chce spať ale nejak mu to nevyhovuje  :-D
mňo... čo dodať... bolo to fakt skvelé, skvele napísané... ^_^

9 akouš akouš | Web | 1. května 2010 v 21:24 | Reagovat

bože som sa rehotala ako sprostá...mamka až došla, že čo to čítam, som musela schovať stránku xD To bolo perfektné, priam neskutočné...milujem tvoj humor a ak k tomuto nenapíšeš pokráčko, tak si ťa vlastnoručne podám!!!! :-D

10 hajky hajky | 18. prosince 2010 v 13:01 | Reagovat

pekný :D tohle by vážně chtělo pokráčko :-D

11 MuZzi MuZzi | Web | 30. prosince 2010 v 23:04 | Reagovat

ej tak tohle je fkt vostrý :D... můžu se utlemit :-D heh... určo to chce pokračování :D

12 sleepe sleepe | 2. ledna 2011 v 12:43 | Reagovat

ja chceem pokraaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaacko [:tired:]  [:tired:]  [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama