Varuji každou osobu mladší 18 let, že obsah na těchto stránkách a odkazy na jiné weby se týkají pohoršujícího materiálu týkajícího se především sexuální tématiky homosexuálních párů.
Věková hranice je tu od 18 + a neberu žádnou odpovědnost pokud mladší jedinci utrpí jakoukoliv újmu na zdraví.
Mé stránky jsou mím vlastnictvím a váže se na ně autorské právo.
Kontakt na mě je : Ctenar0@seznam.cz
Tyto stránky především slouží mě, děkuji všem kteří stvořily svět bez kterého já bych nepřežila mnoho dní.

Jednou to začalo a nikdy to neskončí.

Vážka je krásná

7. února 2010 v 1:04 | sisi |  Vážka -STARÁ
1díl mé oblíbené série.


"Poj'd Liz." "Ano mami."Rozešli se spolu po pláži.Vítr byl provoněn vůní všeho okolo a šum moře se západem slunce vytvářelo pohodu. Aniž by něco malá dívenka řekla pustila ruku své matky a rozutekla se k přílivu a počkala než jí smočí nohy.Když moře ustoupilo přiběhla blíž k němu a poté když se navracelo zpět na břehy aby mohlo splynout s pískem utíkala zpět do hřející náruče matky. Obě dvě takhle začaly běhat a radostně se smát.Již několik měsíců přečkávaly na tomto odlehlém konci ostrova, byly zde spolu aniž by to chtěly.Přesto že mohly odejít zůstávali na dála z pocitu bezpečí. "Pojd vrátíme se." Natáhla ruku směrem k dívence a když se dívka podívala do tváře své matky viděla laskavé oči a krásné světlé vlasy poletující ve větříku.Její obyčejné květinové šaty byly ve svitu slunce a její přítomností neuvěřitelně krásné. "Mami." "Copak zlatíčko?" Zeptala se její matka a pak se náhle začala rozplývat. "Mami neodcházej, ještě né!"Zakřičela do větříku co zbyl po její matince. "Neboj se Liz , najdi si člověka koho budeš mít stejně ráda jako mne." "To nejde ty jsi jedinná!" Zakřičela a než doběhla k místu kde slyšela matčin hlas, zhroutila se na kolena a v rukou držela její stuhu z klobouku.

"Je to už měsíc pane, za tu dobu nepromluvila ani jednou, odmítá jakoukoli cizí přítomnost." "Rozumím a....." "Pane omlouvám se že jdu pozdě!" "Pozdě?" Napil se šálku kávy co mu podal. "Děláš si ze mě srandu Alene snad?Vždyt ta káva je naprosto studená!"Rozčílil se a kávu vylil do odpadkového koše. "prominte mi pane ale něco jsem připravil té malé dívence." "Nemá to cenu nenechá nikoho k sobě pustit odmítá mluvit a jídlo si kupuje sama v těch automatech, proč si asi myslíš že jsme jí je daly do toho pokoje?" "Pane omluvte mě že to říkám ale tohle jako pokoj rozhodně nevypadá!" Radvil se na něj zamračil ale jeho oči prozrazovaly že on to sám moc dobře ví! "Je to nejbezpečnější!" "A pane kdy mě zase vrátíte do kompetence s akcemi?" "TO si ještě rozmyslím po tom posledním výbuchu bych tě měl přímo vyhodit jenže to z několika důvodů nelze." "Sem totiž moc dobrý nato aby ste mě vyhodil že?" Vyskočil mu noc nahoru a ego jakbysmet ale hned bylo zpraženo. "No jasně leda tak od konce!Nepopírám tvoje zkušenosti a výjmečné schopnosti ale tvůj přístup a ta smůla na katastrofy to ale mnohokrát předčí takže většinou tvé mise končí fiaskem!" Utlnul to rychle. "A mohu to aspo'n s tou dívkou zkusit?Měla by něco pořádného sníst." "Dělejte si co chcete!" "Vážně?" "Zas tak sem to nemyslel!"Alen nafoukl tváře a zaklepal na ocelové dveře.Nic se neozývalo. "Jdu dovnitř." Vzal za kliku a pootevřel je.
"Něco jsem ti donesl, povystoupil zpoza pootevřených dveří a co nejmileji se usmál." "Ty jsi Elisabet vid?" Dívka trochu pootevřela oči až jí zajiskřily oči.Ten muž měl stejně krásný úsměv jako její maminka, ale to ještě nebyl důvod mu důvěřovat!To oni nechaly ty lidi aby zabily její maminku! Pomalu kráčel směrem k ní a poté položil tác s jídlem před ní. "Nevím jestli ti to bude chutnat , vařil jsem poprvé ale to kakao se mi celekm povedlo.Dal jsem tam dvě lžičky cukru, kdybys měla ráda jich víc, tak tady jsem ti donesl další dvě kostičky."Šáhl jsem do kapsy a vytáhl jsem pytlíček s kostičkami cukru. "Tojídlo z automatu není moc dobré, věř mi já ho jedl jednu dobu pořád a pak mě bolelo břicho." "Snad ti bude chutnat a ještě abych nezapoměl, tohle jsem viděl v jednom pěkném bazaru.vytáhl jsem z kapsy krabičku a postavil jí na stůl. "Je to moc pěkné, ale pokud se ti to nebude líbit, tak to té paní vrátím." "Měj se hezky zítra za tebou příjdu znova."
Vyšel jsem ven se smíšenými pocity a poté jsem se postavil k oknu do místnosti. "Nic to neudělalo." "Hm.Ale já tu zůstanu mohu?" "Jistě stejně ani kafe neumíš uvařit." "Promin te mi to pane." Bylo už několik hodin ráno a všude byla tma, ale Alen jasně zaznamenal pohyb v místnosti před ním, zapnul noční vidění a přesně viděl co se v místnosti děje."Dívka se pomalu přibližovala ke krabičce a poté na ní šáhla.Seděl napnutě v židly a čekal zda ji otevře ,ale tak se nestalo.Dívka se pouze posadila zpět do křesla a vypadalo to že spí. "Chtěl zase zavřít oči když vtom se rozsvítila lampička. A Elisabet ji otevřela. Když viděl záři jejích oček ve světle lampy zahřálo ho u srdce. Líbil se jí. Dva týdny Alen přěmíšlel zda jí ho má koupit nebo ne ale udělal dobře když těch několik desítek dolarů obětoval. Dívenka vytáhla z krabičky řetízek na jehož konci se ve své kráse točila přenádherná vážka. "Děkuji." Naprosto strnul, ona mu právě poděkovala. "To já děkuji." Odpověděl a tiše ji pozoroval jak si sní hraje.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama