Varuji každou osobu mladší 18 let, že obsah na těchto stránkách a odkazy na jiné weby se týkají pohoršujícího materiálu týkajícího se především sexuální tématiky homosexuálních párů.
Věková hranice je tu od 18 + a neberu žádnou odpovědnost pokud mladší jedinci utrpí jakoukoliv újmu na zdraví.
Mé stránky jsou mím vlastnictvím a váže se na ně autorské právo.
Kontakt na mě je : Ctenar0@seznam.cz
Tyto stránky především slouží mě, děkuji všem kteří stvořily svět bez kterého já bych nepřežila mnoho dní.

Jednou to začalo a nikdy to neskončí.

Milovník 4

22. února 2010 v 19:38 | sisi |  Návštěvník 2 alias Milovník
Šel jsem v poklidu dál, když mé smysly něco zaostřili, bylo to zvláštní, neviděl jsem nic, ale ten strach, jenž mě začal téměř pohlcovat... Nakonec se bezútěšně ozval ten zvuk, jenž jsem v hloubi duše nechtěl slyšet. Šustění lístků, ozvěna, dunění chodidel po zvlhlém trávníku, kdo jiný to mohl být?
"Do prdele!" podotkl jsem a utíkal směrem k nám domů jak nejrychleji jsem jen dovedl. Téměř za pár vteřin se za mnou vyřítil rozlícený černý labrador a jediné, co jsem rozeznával s tmou, byly ty velké přední špičáky, které říkali: "Nezdrhneš, mě ne, zakousnu se ti do tý prdele!" A já neměl vůbec náladu si doma foukat rozkousanou prdel od labradora. Vůbec............. A z posledních sil jsem zatočil na konci ulice do jiné a užší uličky. Vysíleně jsem se opřel o stěnu nějakého starého komunistického domu a pevně doufal že aspoň na pár minut mě nechá odpočinout. Ale zdálo se že labradora to asi přestalo bavit, nebo spíš mu už nevystačil řetěz na krerým byl uvázanej.
"Musím říct tomu majiteli ať to ještě zkrátí nebo vymění stromkovej plot za železnej!" pronesl jsem v tichu a tmě a odtáhl jsm se od stěny. 'Ještě chvilku a sem doma,' říkal jsem si, jenže čím víc jsem se blížil, tím horší mi to připadalo, vždyť i John mi říkal abych to naším neříkal, ikdyž ono nic nebylo, ne, já ho miluju! 'A není to jen platonická láska?' optal jsem se sám sebe.
"I kdyby tak si jí musím užít, já ho najdu i kdyby byl několik tisíc kilometrů pod zemí!" Vykročil jsem rázně k domu. Otevřel jsem vrátka a prošel malou zahrádkou, kde bylo pár růží a nějaké astry a pak kytky, které prostě neznám.
Šel jsem se sklopenou hlavou, ale když jsem ji zvedl, málem mě trefil šlak. On tam stál, skoro nebyl ve stínu vidět ale byl to on! Rozběhl jsem se a vrhl jsem se mu kolem krku.
"Ehm, mladej, nechtěl bys mě pustit?" To snad ne, něco je špatně, tohle není John, ještě že jsem si to uvědomil dřív, než jsem ho začal líbat a říkat ty slova, která používají milující lidé.
"Aha, promiňte, to bude omyl," řekl jsem sklesle a chtěl jsem vejít dovnitř, když mě ten muž stáhl zpět k sobě.
"Ale jestli chceš," dal mi mou ruku do jeho rozkroku, "Tak si můžeme užít." Vykroutil sem se mu.
"Radši né, nejsem na chlapy. A když už jsem u toho, co děláte u nás na zahradě?!" zvýšil jsem tón o stupeň-dva aby věděl, kdo je tady té zahrady pán.
"Jen klid, mladej, tvůj táta mi něco dluží! Ale jestli si chceš ohlídat těch pár kytek, klidně tu se mnou počkej."
"Okej," řek jsem a sedl jsem si na druhou stranu schodů.
"Je zajímavé počasí, nemyslíš?"
"Ani ne," odpověděl jsem se zhnusením, vždyť mi tu před chvíli dělal návrh na sex, v tuhle chvíli mi to připadalo jako ta nejhnusnější věc na světě. Zanedlouho se otevřely dveře a otec vyšel ven.
"Promiň, že si tak čekal, na, tady to m.... Simone, co ty tu děláš?" Trochu se mu rozšířily zorničky.
"Já vím, co tu dělám, ale co tu děláš ty?" optal jsem se ho drze a vzal sem mu z rukou ty bankovky. "Ví o tom máma?" Letmo sem přelítl počet těch peněz.
"Jo, ví, ale není z toho nadšena. Vážně jsem už s hazardem přestal, ale tenhle dluh musím ještě splatit, tohle je předposlední splátka, pak ještě dvě, a bude konec, slibuju."
Otočil jsem se hlavou k nebi a ruku s penězi natáhl k němu. On je sklesle vzal a podal tomu chlápkovi.
"Hele, a co takhle kdyby sis ty prachy nechal a já si moh užít tady s ním. No, padly by tak všechny tři splátky a ty bys už nemusel mít strach." Bože, co teď táta udělá, snad by...... Když v tom mě pevně už objímaly něčí ruce.
"Ber prachy a padej, nedovolím aby ses dotýkal mého syna. Nikdy, rozumíš?!" Tuhle stránku mého otce jsem ještě nikdy nepoznal, byl tak tvrdý a neoblomný, pravý frajer z podsvětí. Ah, táta a frajer z podsvětí jak mě to jen napadlo? Vždyť ty milé oči co mě teď posadily na gauč by nemohl vlastnit mafián ani ňákej dýler.
Usmál jsem se na tátu a objal ho kolem ramen, v tu chvíli mi bylo jedno jak zareaguje ale já mu to všechno vysypal. Ty okolnosti mě k tomu dohnaly, snad to bude dobrý.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama